Vyslechněte příběh, co je k neuvěření
Pan táta a paní máma v chudém stavení
Chytrostí tam neoplývá ona ani on
Nepoznali zatím bídu, neví, co je shon

Hospodářství vedli špatně, a tak přišel čas
Na trh zajít něco prodat a vrátit se zas
A tak s koněm pantáta se na trh vypravil
Najednou se, chytrák, cestou s někým zastavil

Je to, je to
Příběh k neuvěření
Je to, je to
Příběh k neuvěření

Nejdřív koně vyměnil, značně pod cenu
S kolemjdoucím za kravičku, smutnou stračenu
Kráva přec jen mléko dává, k čemu koně mít?
Spokojeně pomyslil si a moh zase jít

Pak naproti pantátovi ovčák s ovcí šel
Pantáta se nad ovečkou vážně zamyslel
Kráva, ta je příliš velká, ovce akorát
Navíc kromě mléka může vlnu ještě dát

Je to, je to
Příběh k neuvěření
Je to, je to
Příběh k neuvěření

Dál pantáta kráčel s ovcí, když tu pojednou
Potká chlápka, který nese husu malebnou:
Ta má sádla, ta má peří
Tu husu chci mít!
Za ovci jí pojďte, pane, se mnou vyměnit

Husu nese pantáta a:
Ejhle, slepice
Ihned husu za slepičku vyměniti chce
Místo na trh do hospody se slepicí šel
Tam poslední výměnu pak ještě vymýšlel

Je to, je to
Příběh k neuvěření
Je to, je to
Příběh k neuvěření

Za slepici když pak pytel shnilých jablek vzal
Bohatý pán od stolu tam znenadání vstal:
Jestli z tebe tvoje žena bude nadšená
Dám ti pytel dukátů na stará polena

Pytel shnilých jablek domů nesl pantáta
Před domem ho ještě k tomu složil do bláta
Boháč s hordou zvědavců se těší, jak by ne
Až uslyší paní mámu křičet: Jéminé!

Je to, je to
Příběh k neuvěření
Je to, je to
Příběh k neuvěření

Paní máma pantátu však obdivovala
Nestalo se, že by mu snad někdy spílala
I tentokrát ho chválila, málem do nebes
Byl by chválen, i kdyby snad nic jí nedones

Pantáta a paní máma, zvláštní dvojice
Na hlouposti vydělala ze všech nejvíce
Za dukáty dál bydlí ve svém chudém stavení
Slyšeli jste příběh, co je k neuvěření

Je to, je to
Příběh k neuvěření
Je to, je to
Příběh k neuvěření